Mrtvice a Cévní mozkové příhody
FAST: metoda pro rozpoznání mozkové mrtvice
Cévní mozková příhoda, laicky mrtvice, je celosvětově druhá nejčastější příčina úmrtí. I když ji přežijete, hrozí jejím následkem doživotní zdravotní omezení. Pokud je však léčba příhody zahájena neprodleně, může být zcela nebo téměř bez následků. K jejímu rozpoznání se používá pravidlo FAST. Jedná se o čtyři zkratky hlavních příznaků, s jejíchž pomocí ji rychle odhalíte.
FACE – ochrnutí obličeje a tekoucí sliny z úst
- provedení: nechat dotyčnou osobu usmát se, provést grimasy či se zamračit
- pozoruje se: pokleslý koutek, ochrnutá "opožděná" jedna strana obličeje
ARM – necitlivost paže a neschopnost udržet předmět
- provedení: požádat postiženého o zvednutí rukou a udržení je v předpažení
- pozoruje se: samovolný pokles jedné ruky, neschopnost udržet danou pozici
SPEECH – neschopnost komunikace, případně obtížné porozumění řeči pacienta
- provedení: požádat postiženého o zopakování jednoduché věty či několika slov
- pozoruje se: neschopnost opakovat či správně artikulovat, případně se vyskytuje mumlání, nepochopení pokynů
TIME - v případě výše uvedených příznaků začínáte bojovat s časem; co nejrychleji
- pokud je pozorován některý z daných projevů, vždy je třeba volat záchrannou službu
Když se objeví jen jeden z těchto příznaků, existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se jedná o mrtvici.
Lidovky.cz: Můžete popsat, co to cévní mozková příhoda je?
Mozková příhoda je onemocnění, při němž až v osmdesáti procentech případů dojde k uzávěru některé mozkové tepny. Příčin může být více. Jednou z nich je ateroskleróza, tedy usazování cholesterolu v krčních tepnách, což probíhá bezpříznakově. Usazování se postupně zvětšuje, až se tepna uzavře úplně. Nebo se vytvoří krevní sraženina, ta se uvolní a dostane se do mozkové tepny, kterou tak uzavře. A část mozku za ní přestane fungovat.
Lidovky.cz: Jaké jsou další příčiny?
Můžou to být skryté srdeční arytmie, nejčastěji se jedná o fibrilaci síní, při níž se také může uvolnit sraženina a ucpat tepnu v mozku. Pak je to vysoký krevní tlak a diabetes, při nichž dochází k postupnému poškozování drobných mozkových tepen, které mají velikost třeba jen pod desetinu milimetru. A ty, když se uzavřou, také mohou zapříčinit drobné mrtvice, a to opakovaně. A z těch opakovaných několika malých pak může vzniknout těžší neurologické postižení nebo se to projeví jako cévní demence. To jsou takové nejčastější příčiny, jinak je jich mnohem více.
Lidovky.cz: Ale cévní mozková příhoda znamená i to, když céva praskne.
Ano. Když je tepna poškozena třeba dlouhodobým vysokým tlakem, může prasknout a pak se vylije krev z tepenného řečiště do mozkové tkáně, která se tím poškodí. Tyto případy tvoří deset až patnáct procent ze všech. Příznaky jsou podobné jako v případě uzavřené neprůchozí tepny.
Lidovky.cz: Ještě něco se do cévních mozkových příhod počítá?
Ještě takzvané cévní výdutě, kdy primárně dochází ke krvácení na povrchu mozku.
Lidovky.cz: Jak se mrtvice pozná? Příznaky jsou poměrně typické, že?
Důležité je upozornit, že se jedná o náhlý stav, není to postupné. Projeví se to zpravidla náhlým výpadkem jedné nebo více mozkových funkcí. To znamená, že když je zasaženo centrum řeči, pacient přestane mluvit. Když je zasaženo centru pohybu, pacient má oslabenu polovinou těla. K určení příznaků nám slouží takzvaný FAST test, který bychom rádi dostali i mezi lidi.
Lidovky.cz: Co to znamená?
F jako face (obličej) – ochrnutí obličeje a tekoucí sliny z úst. A jako arm (paže) – necitlivost paže a neschopnost udržet předmět. S jako speech (řeč) – neschopnost komunikace, případně obtížné porozumění řeči pacienta a T jako time – v případě výše uvedených příznaků začíná boj s časem, tedy co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. Je potřeba říci, že když se objeví jen jeden z těchto příznaků, existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se jedná o mrtvici.
Lidovky.cz: Když se uzavře tepna, do dané části mozku přestane téct krev. Tím dochází k odumření oné části, že?
Ano. Mozková buňka bez přísunu kyslíku přestane fungovat, tedy přestane vysílat nervové impulzy a jakoby usne. Když ale porucha průtoku krve trvá déle, buňka se rozpadne a odumře. A naším cílem je, aby se k nám dostal pacient v době, kdy buňky ještě „spí“, protože tento stav umíme docela dobře léčit.
Lidovky.cz: A co když už buňky odumřou?
Pak je to horší. Nicméně mozek umí nahradit i odumřelé buňky. Říká se tomu neuroplasticita mozku a znamená to, že pokud člověk dobře a dostatečně rehabilituje, a to i co se týče řeči, nejen hybnosti, zdravé části mozku alespoň částečně převezmou funkci těch poškozených. Tedy funkce se dokážou do určité míry obnovit, v ideálním případě zcela.
Lidovky.cz: Čas je tedy opravu klíčový.
To rozhodně. Protože čím dříve se dotyčný dostane do odborné péče, tím méně mozkových buněk se nenávratně poškodí. Bohužel proces ubývání buněk je při cévní mozkové příhodě poměrně rychlý, proto se hraje o hodiny či minuty. Současná časová hranice je čtyři a půl až šest hodin, kdy by se dotyčný měl dostat ideálně do iktového centra, kterých je v tuzemsku 45, a byla zahájena rychlá léčba.
Spočívá především ve zprůchodnění ucpané tepny. A to pomocí léků, jež mají krevní sraženinu rozpustit, případně katetrizací. Když toto stihneme do čtyrech a půl až šesti hodin, je šance, že poškozené buňky ještě nejsou zničené, ale jen jakoby „uspané“. A je velká šance je plně obnovit.
Lidovky.cz: Co se s pacientem děje?
Již při převozu v sanitce jsme s lékaři záchranky v kontaktu a zjišťujeme od nich, v jakém je pacient stavu a jaké má příznaky. Po převozu k nám ho rychle klinicky vyšetříme a uděláme CT. Na něm se pak ukáže, zda jde o krvácení do mozku, nádor nebo je uzavřená tepna. Zároveň umí dnešní CT rozeznat, zda buňky ještě spí, či jsou už mrtvé, a podle toho pak zahájíme léčbu.
Když se objeví epilepsie
Epilepsie je záchvatovité onemocnění mozku. Postihuje zhruba jedno procento populace. Jak záchvat probíhá? „Epileptický záchvat je důsledkem abnormálních výbojů nervových buněk v mozku. Tvorba a vedení elektrických výbojů je klíčovou vlastností normálních nervových buněk. Epileptické buňky jsou však dráždivé více a mohou vytvářet výboje nekontrolovaně a synchronizovaně,“ vysvětluje neurolog MUDr. Vojtěch Mrňka z Polikliniky Agel Olomouc.
Záchvat vypadá jako generalizovaný křečový stav, k němuž patří i krátkodobá porucha vědomí a často také pomočení nebo pokousání jazyka. „Takové typy záchvatů jsou skutečně nejčastější i nejnápadnější. Ale existují i typy záchvatů charakteru takzvané absence, které se projevují pouze zahleděním se někam. Absence je typem epileptického záchvatu charakteristickým pro dětský věk a trvá jen pět až deset vteřin,“ doplňuje lékař.